Kontakt mezi spřízněnými osobami v novém kabátě

V rámci přípravy na nový právní pořádek se mezi podnikateli šíří dobrá zpráva – strašák v podobě přísných podmínek pro smlouvy uzavírané mezi spřízněnými osobami (§ 196a obchodního zákoníku) od ledna 2014 výrazně zeštíhlí. Bude strašit už jen v akciových společnostech (s.r.o. už budou mimo jeho dosah), zaměří se pouze na nákupy majetku ze strany společnosti, přestanou ho tedy zajímat půjčky, úvěry, darování a prodeje majetku společnosti či zajištění závazků, a ze všech nákupů majetku budou v hledáčku jeho zájmu už jen nákupy majetku od zakladatelů či akcionářů; sice bude stále volat do hry znalce, ale už bez nutnosti jejich formálního jmenování soudem, kupní cena už nebude muset přesně štimovat s částkou určenou znalcem, nýbrž bude moct být i nižší, a co je nejlepší – „funkční období“ tohoto strašáka se omezí na 2 roky po vzniku společnosti. Společnostem a jejich statutárním orgánům by tím mohlo ubýt dost vrásek. Ale je to opravdu tak? Neskrývá se v nové právní úpravě ještě nějaký příbuzný původního § 196a obchodního zákoníku?

ANO, skrývá. Najdeme ho v novém zákoně o obchodních korporacích, konkrétně v pravidlech o střetu zájmů. A co že nám nová úprava střetu zájmů přinese? Bude se týkat všech společností a družstev (korporací). Zahrne všechny smlouvy, co si jen kdo vzpomene, které budou uzavírány mezi korporací a spřízněnými osobami, jimiž se pro tyto účely rozumí: členové orgánů, osoby blízké členům orgánů, osoby ovlivněné (ovládané) členy orgánů a prokuristé. A co že tento nový „strašák“ od spřízněných osob v souvislosti s uzavíráním sledovaných smluv vyžaduje?

– Aby o každém záměru uzavřít takovou smlouvu informovaly orgán, jehož jsou členem, kontrolní orgán (je-li zřízen), resp. nejvyšší orgán (pokud kontrolní orgán chybí, nebo pokud dá dotčená osoba přednost kontaktu s nejvyššími),

– aby při plnění informační povinnosti zpřístupnily podmínky zamýšlené smlouvy a

– aby respektovaly případný zákaz uzavřít zamýšlenou smlouvu, pokud takový zákaz kontrolní či nejvyšší orgán vydá.

A když povinné osoby neposlechnou? Uzavření smlouvy i přes zákaz kompetentního orgánu může znamenat neplatnost takto uzavřené smlouvy. A hlavně – porušení popsaných podmínek bude porušením péče řádného hospodáře se všemi s tím spojenými důsledky. Které to jsou? Sledujte v dalších komentářích našeho webu.

JUDr. Jana Kopáčková
advokat@janakopackova.cz